úterý 31. ledna 2017

Tvořírna aneb (ne)jeden splněný sen....



 O víkendu jsem důkladně uklidila svůj pracovní prostor neboli  tvořírnu. A když už ,tak jsem si to užila i s nafocením. Pro sebe, protože to na fotkách vidím s odstupem a jinak, než když se pohybuji denně v tom, a taky pro vás...k nakouknutí. 
Věřím, že když si něco hodně přejeme, máme v tom jasno, jsme ochotni něco změnit a věříme, že je to možné, tak se to prostě splní. Aspoň mě to takhle funguje.
 Ještě 3 roky zpátky, když jsem chtěla něco šít nebo dělat něco podobného, měla jsem k dispozici pouze jídelní stůl v kuchyni. To znamenalo, že když byl např. čas věčeře, bylo potřeba všechno ze stolu odendat. Přes látky a nitě na zemi pobíhala celá rodina, všelijaký materiál jsem skladovala na více místech v bytě. Snila jsem o prostoru pro sebe, kde rozdělanou věc nechám klidně rozdělanou, kde látky a ostatní materiál bude pohromadě na jednom místě. V tom snění jsem si představovala i východ rovnou do zahrady, kde si třeba zrovna hrajou děti, já si můžu vesele tvořit a přitom jsem tam blízko nich. Kdysi tahle představa nevypadala vůbec reálně, ale postupně se to začalo skládat. Mezifází byl pronajatý byt s místností navíc, kde jsem měla mimo jiné už alespoň svůj pracovní kout.
Takhle to vypadá teď...... kuchyň s obývacím prostorem je hned za rohem, nejsou tu dveře, takže to v podstatě navazuje. Tvořírna je hojně obývaná nejen mnou, ale i ostatními členy rodiny. 
 Bydlíme v domě podle našich představ a přání a s radostí si to tu dotváříme a přetváříme. A protože i tohle je něco, co mě hodně baví, mám chuť to sdílet.




Ten výhled ! Užívám si to. Komplet. A jsem za to vděčná.


A pokud zatím nemáte něco co fakt chcete, třeba vás to inspiruje v tom, že tvořit v představách a věřit, má smysl.

Hezký den.





1 komentář:

  1. Tak tento příspěvek jsem nějak propásla, úžasný prostor. Taky bych potřebovala koutek pro sebe :)
    Snad brzo něco bude...
    Martina

    OdpovědětVymazat